Albert Camus

Albert Camus (1913, Mondovi, Alžírsko - 1960, u města Sens, Francie), francouzský spisovatel a filozof názorově spjatý s existencialismem, se narodil 7. listopadu 1913 v Alžírsku. Na Mustafově gymnáziu v Alžírsku (1923 - 1930) se rozvinul jeho zájem o literaturu a filozofii. Kvůli onemocnění tuberkulózou musel studia přerušit (dokončil je v roce 1936) a vzdát se učitelského povolání. V roce 1934 vstoupil do komunistické strany, zanedlouho ji však na protest proti jejímu postoji k arabskému světu opustil. Po druhé světové válce, které se účastnil jako aktivní člen hnutí odporu, se začal věnovat výhradně literatuře a coby nekompromisní kritik totalitních systémů a „filozof absurdna" patřil k vůdčím francouzským intelektuálům. V 50. letech zažívá hlubokou krizi v oblasti literární, společenské i osobní. Tři roky po získání Nobelovy ceny za literaturu (1957) Albert Camus tragicky zahynul při automobilové nehodě.
V povídkách, dramatech, esejích a románech (díky proslulému Cizinci, 1942, se stal „duchovním otcem" celé jedné poválečné generace) rozvinul Camus své pojetí „filozofie absurdna": Tradiční hodnoty ztratily smysl - život člověka by se proto měl vyvíjet na základě „zbožnosti bez Boha", odpovědnosti jedince za vlastní existenci, k níž je nesmyslnou souhrou okolností „odsouzen", a mezilidské solidarity, vyvěrající ze společenské revolty proti absurditě.