Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov (1860 - 1904) patřil k nejznámějším a nejpřekládanějším ruským autorům ve světové literatuře. Na jedné straně uzavírá etapu velké ruské klasiky, která si už za jeho života vydobyla popularitu a uznání v Rusku i v západní Evropě, zároveň však již předznamenává trendy moderního literárního umění nastupujícího 20. století (a to především svými dramaty - viz hry Višňový sad, Strýček Váňa, Racek, Tři sestry aj.). Autorovy literární počátky jsou spjaté s žánrem drobných humoresek, budících dojem hřejivě teplého humoru, v němž ovšem můžeme rozeznat stopy svébytného ruského „smíchu skrze slzy". Pozdější Čechovovo prozaické mistrovství je založeno na cílevědomém odstraňování slovního balastu a dovedné práci s uměleckým detailem, který je schopen zastoupit rozsáhlý autorský popis. Zdánlivě nahodilá montáž detailů koresponduje s tvůrčími postupy rodícího se filmu; některé rozsáhlejší povídky připomínají jakési zestručněné romány, vynikají nelítostnou diagnózou mezilidských vztahů a mistrnými psychologickými analýzami protagonistů. Čechovova tvorba oslovuje i na počátku 21. století jak čtenáře, tak divadelní, filmové či televizní režiséry, kteří se znovu a znovu pokoušejí o její adekvátní ztvárnění.