Mo Jen
Mo Jen se narodil v roce 1955 ve východočínském
Šantungu do rodiny chudých rolníků, s níž si prošel všemi
katastrofami, které Čínu 50. a 60. let postihly. V roce 1978
vstupuje do armády, díky které uniká kolotoči polní dřiny, může
dostudovat a na začátku 80. let začíná publikovat. Mo Jen patří k
silné generaci autorů, která po Maově smrti v době reforem a
politického uvolnění o překot naplňuje literární vzduchoprázdno
uvnitř probouzející se společnosti.
Autor třinácti románů a stovky povídek čerpá nejen z bohaté domácí vypravěčské tradice, ale i z rozsáhlé četby západních autorů (Márquez, Kafka, Faulkner...). Jeho košaté příběhy podtržené hutným, šťavnatým jazykem líčí s krutým humorem čínský venkov, ať už rozervaný svévolí mocných (romány Rajská píseň česneku, Krev a mlíko, Santalová muka, Strasti životů a smrtí) či zbídačený novým reál-kapitalismem (Radost, Země alkoholu, Jednačtyřicet ran z kanónu, Žabičky).
V roce 2012 za svůj „halucinační realismus, v němž se snoubí lidové vyprávění, historie a současnost", získal Nobelovu cenu za literaturu.
Autor třinácti románů a stovky povídek čerpá nejen z bohaté domácí vypravěčské tradice, ale i z rozsáhlé četby západních autorů (Márquez, Kafka, Faulkner...). Jeho košaté příběhy podtržené hutným, šťavnatým jazykem líčí s krutým humorem čínský venkov, ať už rozervaný svévolí mocných (romány Rajská píseň česneku, Krev a mlíko, Santalová muka, Strasti životů a smrtí) či zbídačený novým reál-kapitalismem (Radost, Země alkoholu, Jednačtyřicet ran z kanónu, Žabičky).
V roce 2012 za svůj „halucinační realismus, v němž se snoubí lidové vyprávění, historie a současnost", získal Nobelovu cenu za literaturu.
V sekci není žádný produkt.