Orhan Pamuk
Orham Pamuk (1952) se narodil a vyrostl v
Istanbulu. V roce 1970 začal studovat architekturu, později však
přešel na studium žurnalistiky, které mu poskytovalo více prostoru
pro psaní románů.
Už svou prvotinou, rodinou ságou Pan Cevdet a jeho synové (Cevdet Bey ve Oğulları, 1982), zaujal Pamuk literární kritiku a získal Cenu Orhana Kemala za nejlepší román roku. Následoval román Tichý dům (Sessiz Ev, 1983), oceněný francouzskou Prix de la découverte européenne, a v roce 1985 historický román Bílá pevnost (Beyaz Kale), jedno ze stěžejních děl současné turecké literatury, které zahájilo mohutnou vlnu nového literárního zpracování osmanské historie. Černá kniha (Kara Kitap, 1990) a Nový život (Yeni Hayat, 1994) jsou alegoricko-mystické příběhy, jedinečným způsobem kombinující tradiční vypravěčské postupy blízkovýchodních literatur s modernistickým způsobem psaní. Stylisticky na ně navazuje román Jmenuji se Červená (Benim Adım Kırmızı, 1998), jenž patří k vrcholům Pamukovy tvorby (získal cenu IMPAC Dublin a Mírovou cenu německých knihkupců). Zatím poslední román Orhama Pamuka - nepočítáme-li vzpomínkovou knihu Istanbul (2004) - je Sníh (Kar, 2002), pozoruhodná alegorie moderní turecké společnosti, jejíž anglický překlad by deníkem The New York Times zařazen mezi Deset nejlepších knih roku 2004. V roce 2007 získal Pamuk jako první turecký spisovatel Nobelovu cenu za literaturu.
Už svou prvotinou, rodinou ságou Pan Cevdet a jeho synové (Cevdet Bey ve Oğulları, 1982), zaujal Pamuk literární kritiku a získal Cenu Orhana Kemala za nejlepší román roku. Následoval román Tichý dům (Sessiz Ev, 1983), oceněný francouzskou Prix de la découverte européenne, a v roce 1985 historický román Bílá pevnost (Beyaz Kale), jedno ze stěžejních děl současné turecké literatury, které zahájilo mohutnou vlnu nového literárního zpracování osmanské historie. Černá kniha (Kara Kitap, 1990) a Nový život (Yeni Hayat, 1994) jsou alegoricko-mystické příběhy, jedinečným způsobem kombinující tradiční vypravěčské postupy blízkovýchodních literatur s modernistickým způsobem psaní. Stylisticky na ně navazuje román Jmenuji se Červená (Benim Adım Kırmızı, 1998), jenž patří k vrcholům Pamukovy tvorby (získal cenu IMPAC Dublin a Mírovou cenu německých knihkupců). Zatím poslední román Orhama Pamuka - nepočítáme-li vzpomínkovou knihu Istanbul (2004) - je Sníh (Kar, 2002), pozoruhodná alegorie moderní turecké společnosti, jejíž anglický překlad by deníkem The New York Times zařazen mezi Deset nejlepších knih roku 2004. V roce 2007 získal Pamuk jako první turecký spisovatel Nobelovu cenu za literaturu.
V sekci není žádný produkt.