Šóhei Óoka
Šóhei Óoka (1909 - 1983) je jedním z vůdčích
představitelů první vlny tzv. japonské poválečné literatury, která
přinesla protiválečné postoje, psychologickou metodu a snahu o
realistické zachycení skutečnosti. V roce 1932 absolvoval obor
francouzského jazyka a literatury na Kjótské univerzitě. Od té doby
se soustavně věnoval studiu a překládání francouzské literatury,
zvláště Stendhala.
V roce 1944 byl mobilizován a zúčastnil se těžkých bojů na Filipínách. Zážitky z filipínské fronty a ze zajetí ovlivnily rozhodující měrou jeho poválečnou tvorbu. Hned v roce 1946 napsal svou prvotinu Zápisky zajatce (Furjoki), z pozdějších prací uveďme Leytské deště (Reite no ame), Polní nemocnici v San Jose (San Hose jasenbjóin) a Kroniku bitvy o Leyte (Reite senki).
Jeho tvorbu ovlivnily rozhodující měrou zážitky z filipínské fronty a z amerického zajateckého tábora. Jeho nejznámější román Ohně na planinách (Nobi), v Japonsku vyznamenaný literární cenou, vyšel v mnoha překladech a byl rovněž zfilmován.
V roce 1944 byl mobilizován a zúčastnil se těžkých bojů na Filipínách. Zážitky z filipínské fronty a ze zajetí ovlivnily rozhodující měrou jeho poválečnou tvorbu. Hned v roce 1946 napsal svou prvotinu Zápisky zajatce (Furjoki), z pozdějších prací uveďme Leytské deště (Reite no ame), Polní nemocnici v San Jose (San Hose jasenbjóin) a Kroniku bitvy o Leyte (Reite senki).
Jeho tvorbu ovlivnily rozhodující měrou zážitky z filipínské fronty a z amerického zajateckého tábora. Jeho nejznámější román Ohně na planinách (Nobi), v Japonsku vyznamenaný literární cenou, vyšel v mnoha překladech a byl rovněž zfilmován.
V sekci není žádný produkt.