Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci
Komárovo knihkupectví Menu

Alexandr Isajevič Solženicyn

Alexandr Isajevič Solženicyn (1918 - 2008), ruský spisovatel, publicista a historik.
Po střední škole začal studoval na rostovské univerzitě, po začátku druhé světové války se však dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu. Za kritiku J. V. Stalina byl zatčen a odeslán do trestného tábora. V různých táborech pak strávil celkem osm let. Propuštěn byl roku 1953, a v letech 1953-56 žil ve vyhnanství v Kazachstánu. V roce 1957 byl rehabilitován. Za Nikity Chruščova publikoval - v listopadu 1962 - v časopise Novyj mir povídku Jeden den Ivana Děnisoviče, která jako první umělecké dílo z prostředí sovětských koncentráků legálně publikované v SSSR obletěla svět a autorovi zajistila mezinárodní obdiv. Po nástupu Leonida Brežněva do Kremlu v roce 1964 bylo Solženicynovi znemožněno oficiálně publikovat, svá díla vydával pouze v samizdatu a v zahraničí. Roku 1970 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu, která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho sovětské úřady nepustily zpět do země. Po vydání prvního dílu Souostroví Gulag ve Francii v roce 1973 a zveřejnění výzvy Nežít ve lži byl Solženicyn 13. února 1974 znovu zatčen, zbaven občanství SSSR a vypovězen ze země - žil pak ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1976 se Solženicyn odstěhoval do USA, kde v roce 1983 obdržel Templetonovu cenu. V Sovětském svazu mu bylo Souostroví Gulag publikováno až v roce 1990. Ve stejném roce bylo Solženicynovi vráceno občanství a v roce 1991 byl zproštěn obvinění z vlastizrady a (podruhé) rehabilitován. Po návratu do Moskvy v roce 1994 vzbuzoval ale kdysi neohrožený bojovník za svobodu kontroverze svou xenofobií a příklonem k ruskému nacionalismu. V posledních letech se stal zarputilým kritikem západní materialistické společnosti a ruským vládním politikům vytýkal, že se bezmyšlenkovitě „opičí" po Západu.

V sekci není žádný produkt.