Alexandre Dumas
Alexandre Dumas starší (Dumas Davy de la
Pailleterie, 24. 7. 1802 - 5. 12. 1870) stále patří mezi
nejčtenější francouzské autory. Napsal nespočet romantických
historických románů, novinových článků a divadelních her.
Jeho děd, markýz Antoine-Alexandre Davy de la Pailleterie, sloužil ve francouzské armádě na Haiti, kde se oženil s otrokyní černé pleti, Marií-Césette Dumas.
Jeho otec se též věnoval vojenské kariéře, v revoluční armádě, pod matčiným jménem (Thomas-Alexandre Dumas), se proslavil svými schopnostmi a odvahou, a v 31 letech se stal generálem. Během revoluce přišla rodina o veškerý majetek, a tak když v roce 1806 generál Dumas umírá, zanechává čtyřletého syna s matkou v obtížném postavení.
Po restauraci odchází dvacetiletý Dumas do Paříže, kde má zchudlá rodina stále ještě reputaci a známosti mezi aristokracií, a získá zaměstnání v úřadě královského paláce. Začíná přispívat do novin a v roce 1829 píše svou první divadelní hru Jindřich III. a jeho dvůr. Po dalších hrách následují romány. Své nejslavnější, Tři mušketýry a Hraběte Monte Crista, vydává v letech 1844 a 1846.
Po zániku francouzského království v roce 1851 utíká Dumas do Bruselu, částečně také před věřiteli, protože je schopen rozházet všechny své obrovské přijmi. Stráví dva roky v Rusku, a nakonec se účastní snah o sjednocení Itálie. Do Paříže se vrací v roce 1864. V roce 1870 umírá v chudobě, po nesmírně plodném životě, ovlivněném jak napůl aristokratickým a napůl otrockým původem, tak vyprávěním své záhy ovdovělé matky, o nedoceněných hrdinstvích generála Dumase a křivdách způsobených jeho rodině.
Jeho děd, markýz Antoine-Alexandre Davy de la Pailleterie, sloužil ve francouzské armádě na Haiti, kde se oženil s otrokyní černé pleti, Marií-Césette Dumas.
Jeho otec se též věnoval vojenské kariéře, v revoluční armádě, pod matčiným jménem (Thomas-Alexandre Dumas), se proslavil svými schopnostmi a odvahou, a v 31 letech se stal generálem. Během revoluce přišla rodina o veškerý majetek, a tak když v roce 1806 generál Dumas umírá, zanechává čtyřletého syna s matkou v obtížném postavení.
Po restauraci odchází dvacetiletý Dumas do Paříže, kde má zchudlá rodina stále ještě reputaci a známosti mezi aristokracií, a získá zaměstnání v úřadě královského paláce. Začíná přispívat do novin a v roce 1829 píše svou první divadelní hru Jindřich III. a jeho dvůr. Po dalších hrách následují romány. Své nejslavnější, Tři mušketýry a Hraběte Monte Crista, vydává v letech 1844 a 1846.
Po zániku francouzského království v roce 1851 utíká Dumas do Bruselu, částečně také před věřiteli, protože je schopen rozházet všechny své obrovské přijmi. Stráví dva roky v Rusku, a nakonec se účastní snah o sjednocení Itálie. Do Paříže se vrací v roce 1864. V roce 1870 umírá v chudobě, po nesmírně plodném životě, ovlivněném jak napůl aristokratickým a napůl otrockým původem, tak vyprávěním své záhy ovdovělé matky, o nedoceněných hrdinstvích generála Dumase a křivdách způsobených jeho rodině.
V sekci není žádný produkt.