Eugène Ionesco
Eugène Ionesco (13. 11. 1909 Slatina, Rumunsko - 28. 3. 1994
Paříž), v třicátých letech paličský literární a výtvarný kritik, v
padesátých letech parens magnus absurdního divadla, od roku 1970
jeden ze „30 nesmrtelných" členů Francouzské akademie, patří mezi
světově uznávané klasiky 20. století. Ve svých početných hrách
poukazuje na tragédii jazyka, který přestává být nástrojem
dorozumění, na odosobnění a zestádnění člověka ve 20. století. U
nás se po úspěšných inscenacích v 60. letech (Nosorožec,
Třeštění ve dvou, Král umírá, Plešatá
zpěvačka, Židle, Hlad a žízeň) z jevišť
postupně vytratil; normalizátorům vadila nejen jeho tvůrčí metoda,
na hony vzdálená „socialistickému realismu", jeho katastrofické
vidění dějin, ale především nesmlouvavé postoje vůči agresi vojsk
Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Přestože se po
roce 1989 Ionesco začíná do obecného povědomí české kulturní
veřejnosti vracet (inscenace Macbetta, Židlí aj.,
vydání vzpomínkových Střípků deníku), dluh vůči jeho dílu
u nás zůstává dosud nevyrovnán.
V sekci není žádný produkt.