Eva Hauserová

Eva Hauserová (1954) vystudovala biologii na Karlově univerzitě a pak se věnovala výzkumu v oblasti genetiky, než pochopila, že bud lepší pro ni i pro vědu, když toho nechá.
Po profesní stránce vystřídala kariéru matky a ženy v domácnosti, psala science fiction, pak prošla různými časopiseckými i knižními redakcemi (ABC mladých techniků a přírodovědců, Ikarie, Harlequin Publishers, Story). Kromě toho překládala z angličtiny a zabývala se časopiseckou i televizní publicistikou. Podílela se na pořadu Ženský hlas, na ekologických „pětiminutovkách" a dokumentech. V jejích povídkách a románech se obvykle projevují prvky feminismu nebo ekologie.
Vydala populární knihy o feminismu Na koštěti se dá i lítat (1995), Jsi přece ženská... (1998), Příručka militantního feminismu (pod pseudonymem Johana Suková, 1999), sci-fi novelu Cvokyně (1992), sbírku sci-fi povídek Hostina mutagenů (1992), sbírku povídek s fantastickými motivy Když se sudičky spletou (2000), satiricko-dívčí románek Zrání Madly v sedmi krocích (2000) a sbírku publicistiky Lapače času (2001). Konce roku 2005 vydala román Blues zmražené kočky o zkrachovalé ekologické aktivistce - dílko představující vydestilovaná životní, emocionální i filozoficko-ideologická traumata ženy její generace, která není schopná zlhostejnět.
Má dva syny, žije s přítelem a dvěma kočkami v Praze a živí se jako editorka časopisu Mariane.