Francis Scott Fitzgerald

Francis Scott Fitzgerald (1896 - 1940) se proslavil jako autor popisující výstřední život generace amerického jazzového věku dvacátých let. Pocházel z dobře situované rodiny z amerického Středozápadu ze St. Paul v Minnesotě, studia začal, ale nikdy nedokončil, na elitní Princetonské univerzitě. Zde se také seznámil s prostředím bohatých Američanů, které ho pronásledovalo do konce života.
V roce 1917 se sám přihlásil do armády a ve výcvikovém táboře v Alabamě se seznámil se svou budoucí ženou Zeldou Sayrovou, dcerou soudce. Nejprve mu vycházely povídky v časopisu Smart Set, ale renomé mu získal až zčásti autobiografický román Na prahu ráje. Následovala dlouhá svatební cesta do Evropy, po níž žili manželé okázalým a náročným společenským životem. Na svůj úspěch navázal románem Krásní a prokletí, sbírkou Povídky jazzového věku a svým nejslavnějším románem Velký Gatsby. V jeho době a prostředí, v němž žil, ho snad ještě více proslavily povídkové soubory Flappers and Philosophers a sbírka All the Sad Young Man. Z rodinné krize a duševní poruchy jeho ženy se Fitzgerald snažil vysvobodit nepříliš kladně přijatým románem Něžná je noc. Na sklonku života žil v ústraní Hollywoodu, psal scénáře a balancoval na pokraji fyzického i psychického zhroucení. Nestačil dokončit své vzpomínky, které vyšli posmrtně pod názvem Prasklina, a zejména povídku o filmovém magnátu Stahrovi Poslední magnát.