Gao Xingjian

Gao Xingjian (v českém přepisu čínštiny Kao Sing-ťien) byl v roce 2000 vyznamenán Nobelovou cenou za literaturu - „za své univerzálně platné dílo, hluboký vhled a bohatství jazyka, otevírající nové cesty čínskému románu a dramatu". Život, jak ho vnímá Gao Xingjian, je stálý únik před politickým pronásledováním, před ostatními, dokonce i před sebou samým. „Před vědomím vlastního já nelze utéci - to je tragédie moderního člověka."
Dramatik, romanopisec, esejista a malíř Gao Xingjian se narodil roku 1940 v Kan-čou na východě Číny. Jeho otec byl bankovním zaměstnancem a matka herečkou, jež vedla syna k malířství a tradičnímu čínskému divadlu. V roce 1962 dokončil Gao Xingjian studia francouzské literatury v Pekingském institutu cizích jazyků, poté nastoupil jako redaktor a překladatel do vydavatelství cizojazyčné literatury.
Gao Xingjian se odmítl podřídit představám komunistické strany o literatuře a psal potají - po vypuknutí kulturní revoluce musel celý kufr svých rukopisů spálit. Před vyšetřováním se ukryl v odlehlé horské vesnici. Psaní se mu stalo jedinou spásou.
V roce 1975 se Gao Xingjian vrátil do Pekingu, kde se znovu ujal svého místa ve vydavatelství. V roce 1980 začaly být jeho práce vydávány a začal pracovat jako spisovatel v Lidovém divadle umění, kde jeho avantgardní hry upoutaly pozornost nejen diváků, ale i úřadů. Znovu se dal na útěk, tentokrát k úbočí Himálaje, podél řeky Jang-c'-ťiang. Zde napsal svůj velký román Hora duše. V roce 1987 odešel do exilu v Paříži.
Kromě románu Hora duše publikoval Xingjian řadu dalších děl: Bible jednoho člověka, Prut pro mého dědečka, Druhý břeh, Inkoustové obrazy, Návrat k malbě, Obhajoba literatury a O estetice tvorby.
Gao Xingjian žije v Paříži.