Iva Procházková

Iva Procházková (1953) vstoupila do literatury na počátku 70. let. Jako dcera politicky nežádoucího spisovatele a scenáristy Jana Procházky mohla ovšem publikovat sporadicky, a to pouze v časopisech. Na radu přítele se začala orientovat zejména na tvorbu pro děti a mládež, která nepodléhala tak přísnému ideologickému dozoru. A skutečně - první knížka, která směla po dlouhých průtazích spatřit světlo světa, byla próza pro děti Komu chybí kolečko? (1980). Ovšem autorčiny divadelní hry (Venušin vrch, Postavení mimo hru aj.) mohla uvádět jen regionální divadla. Komunistický režim znemožnil Ivě Procházkové studovat na vysoké škole a všelijak ji šikanoval. Na Silvestra roku 1983 proto i s rodinou emigrovala do Rakouska a nakonec se usídlila v Německu. Tam také vycházely její další knihy, především pro děti. Se svým mužem, hercem a režisérem Ivanem Pokorným, se mimoto věnovala divadlu, pro které napsala několik her a dramatizací. I po revoluci zůstává těžiště její tvorby v prózách pro děti a mládež, spolupracuje také s Českou televizí, je autorkou televizních a filmových scénářů (např. televizní seriál po děti Komu šplouchá na maják, televizní filmy Opičí rok, Naše děti, Město bez dechu, televizní seriál Dům poslední radosti, distribuční film Únos domů). Z jejích próz pro dospělé uveďme např. Výpravu za zlatou rybičkou nebo Penzion na rozcestí.