Jan Neruda

Jan Neruda (1834 - 1891) - Básník, prozaik, novinář. Po maturitě na otcův popud studoval práva, školu však nedokončil. Poté se živil jako úředník, byl však nespokojený, proto se nějakou dobu věnoval studiu filozofie. Významná je jeho činnost novinářská, začínal v Národních listech. Později působil v časopisech Obrazy života, Rodinná kronika, Květy či Lumír.
Podnikl cesty do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta, kde si vedl záznamy, které jsou svědectvím o životě jeho doby i důkazem toho, jak výborný byl Neruda pozorovatel. Kromě cestopisných črt napsal přes dva tisíce fejetonů umělecko-kritického, politického, sociálního, osvětového a kulturního charakteru, například Studie krátké a kratší (1876), Žerty dravé i hravé (1877) aj. Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky.
Byl představitelem a mluvčím umělecké skupiny májovců, jejíž program - poznání a zobrazení sociální skutečnosti - realizoval ve své tvorbě. Celý život se cítil zneuznaný, a často se proto stranil lidí. Měl problémy s alkoholem, většinu života prožil v chudobě.
Jeho básnické dílo je výraznější než prozaické, např. Hřbitovní kvítí (1858), Knihy veršů (1868), Písně kosmické (1878), Balady a romance (1883), Prosté motivy (1883), Zpěvy páteční (1896). Z prozaického díla (Arabesky, 1864; Různí lidé, 1871; Trhani, 1888 aj.) jsou nejznámější Povídky malostranské (1878).