Zdeněk Volný
Zdeněk Volný (1946) vstoupil do literatury
přesně před třemi desetiletími povídkovou sbírkou Neděle na
prodej. Třináct povídek obsažených v tomto souboru přineslo do
české SF nejen originální nápady, ale zároveň i pozoruhodně
vytříbený literární sloh a autorovu přírodovědnou erudici. Již za
dva roky následovala další povídková sbírka s názvem Zlatá past
plná času, která sklidila u čtenářů nemenší ohlas než jeho
literární debut a v krátké době vyšla hned dvakrát. Volný poté
postupně vydal SF romány Brána k věčnosti, Požár u
zlatých labutí, Oko chiméry, Dračí dny a
Vesmír je lotosový květ. Soubor povídek obsažených v obou
jeho úvodních sbírkách a doplněný krátkými prózami publikovanými do
té doby pouze časopisecky pak vydalo roku 2003 nakladatelství
Baronet pod názvem Svět úžasný jako kapka jedu. Kromě
vlastní tvorby Volný navíc sestavil objevné antologie Hvězdy v
trávě (s podtitulem Výbor z české fantastiky) a
společně s Jaroslavem Veisem Hledání budoucího času
(Antologie současné světové science fiction).
Zdeněk Volný se od počátku rovněž zabýval překlady SF z angličtiny. Autorem výrazně nejbližším jeho srdci byl nedávno zasnulý klasik světové science fiction Arthur C. Clarke, anglický spisovatel žijící na Srí Lance, který vnesl do science fiction celou řadu objevných myšlenek a s nímž Volný po dlouhá léta udržoval pravidelné kontakty. Přeložil celkem několik desítek Clarkových povídek, z nichž dvacet šest utvořilo výbor s názvem Zpráva o třetí planetě, druhé doplněné vydání pak vyšlo pod titulem Devět miliard božích jmen. Volný rovněž přeložil ústřední Clarkova díla 2010: Druhá vesmírná odyssea, 2061: Třetí vesmírná odyssea, první díl „rámanské" série Setkání s Rámou a román Zpěv vzdálené Země. Nepřekládal však pouze dílo A.C. Clarka, převedl do češtiny rovněž světové bestsellery Michaela Crichtona Jurský park, Ztracený svět (a dramatický román Skandální odhalení), proslavené zejména svými filmovými verzemi. Přeložil také skvělý Konec věčnosti od Isaaca Asimova a věhlasný horor Davida Seltzera Omen. Volný se však neomezoval jen na překlady SF, v časopise Světová literatura představil hned několik tehdy zcela neznámých amerických a kanadských anglofonních básníků, Kerryho Shawna Keyse (Co doopravdy dělají mrtví otakárci), Roberta Bringhursta (Útržky mapy, útržky hudby), Michaela Jenningse (Sen o pádu) a Andrewa Hudginse (Sklonek jara v nukleárním věku).
Zdeněk Volný se od počátku rovněž zabýval překlady SF z angličtiny. Autorem výrazně nejbližším jeho srdci byl nedávno zasnulý klasik světové science fiction Arthur C. Clarke, anglický spisovatel žijící na Srí Lance, který vnesl do science fiction celou řadu objevných myšlenek a s nímž Volný po dlouhá léta udržoval pravidelné kontakty. Přeložil celkem několik desítek Clarkových povídek, z nichž dvacet šest utvořilo výbor s názvem Zpráva o třetí planetě, druhé doplněné vydání pak vyšlo pod titulem Devět miliard božích jmen. Volný rovněž přeložil ústřední Clarkova díla 2010: Druhá vesmírná odyssea, 2061: Třetí vesmírná odyssea, první díl „rámanské" série Setkání s Rámou a román Zpěv vzdálené Země. Nepřekládal však pouze dílo A.C. Clarka, převedl do češtiny rovněž světové bestsellery Michaela Crichtona Jurský park, Ztracený svět (a dramatický román Skandální odhalení), proslavené zejména svými filmovými verzemi. Přeložil také skvělý Konec věčnosti od Isaaca Asimova a věhlasný horor Davida Seltzera Omen. Volný se však neomezoval jen na překlady SF, v časopise Světová literatura představil hned několik tehdy zcela neznámých amerických a kanadských anglofonních básníků, Kerryho Shawna Keyse (Co doopravdy dělají mrtví otakárci), Roberta Bringhursta (Útržky mapy, útržky hudby), Michaela Jenningse (Sen o pádu) a Andrewa Hudginse (Sklonek jara v nukleárním věku).
V sekci není žádný produkt.