Černé tečky

Podstatným přínosem próz Václava Durycha, prvkem odlišujícím je od většiny české vědecké fantastiky, je především vstup náboženské víry a s ní související teologické problematiky na pole žánru. Svět Durychových příběhů ovšem také není nejlepší ze všech možných světů a nebezpečně se podobá světu našemu, který tak dobře známe. Některé časové a geografické reálie netají, že jsou opravdu „reáliemi", odpovídají skutečnosti. Ale čtenář je navzdory všemu až naturalisticky reálnému ubezpečován, že jde o něco, co se vlastně nikdy nestalo a co se pravděpodobně ani státi nemůže...
V románu Orion se kamsi vytratil předkládá Václav Durych jakýsi kruh šesti milostných novel (nazvaných jmény hvězd onoho souhvězdí), se závěrečnou sedmou novelou, která je už čistokrevnou prací vědecko-fantastickou a svádí všechny příběhy do smysluplného celku. Šest protagonistů (či protagonistek) vstupuje do rizikového pole ve zlomovém momentu svého (mladého) života za milostné krize (nebo po ní), a zároveň s nimi do této souhry „náhod" vstupuje ten, který je strůjcem katastrofy, vynálezcem zkázy, jejíž důsledky nemohl domyslet.
Oproti závažným otázkám, na které hledají odpověď hrdinové Orionu ocitnuvší se v jiném vesmíru (s dvojím sluncem nad hlavou - jistým symbolem zmnožení nejistot místo žádoucího utvrzení jistoty), může připadat třináctero krátkých příběhů úvodního souboru Černé tečky jako kratochvilné historky. Jejich různorodost umožňuje rozehrát Durychovo stylové mistrovství a jazykovou vynalézavost. Autor-přírodovědec má možnost vytvářet obrazy ohrožení a zkázy manipulací s biologickými a jinými zákony, autor-kritik společnosti neváhá obohatit strukturu svých pádných textů o pamfletické prvky a samozřejmě přijme i nabídku hororu. A v celé té souhře zábavných složek víc než například hrozba zdivočelých mikroorganismů zarazí nejednou nenápadná jiskra, záblesk skutečnosti už přítomné: hrozba „všeobjímajícího humanismu" nebo propast, zející po ztrátě některých elementárních pojmů, například „milosrdenství".
Zábavnou prózu Václava Durycha je žádoucí číst pozorně a vážně.

Povídky:
- Pažbičky
- Černé tečky
- Čtyřiadvacet hodin bezvědomí
- Člověk potřebuje nepřítele
- Spalničky na řece Mwui
- Ohavné buňky
- Znamení smrti
- Vzpoura buněk
- Poslední vzkaz krysaře z Hammeln
- Probuzení do ráje
- Jak se mi vymstila neznalost angličtiny
- Čtyřicet sedm kubických metrů vody
- Bledý kastelán

Román:
- Orion se kamsi vytratil