Cizinec v cizí zemi

O tom, že Cizinec v cizí zemi je absolutní špičkou v dějinách žánru science fiction, slyšel snad každý. Nyní se tedy v novém, autorově původním nezkráceném vydání, může každý přesvědčit, že je to pravda.
Robert A. Heinlein, mistr příběhu a kouzelník stylu, napsal mnoho skvělých románů. Ale málo platné, Cizinec je nejlepší. Dojemný a ohromující příběh Valentina Michaela Smitha, člověka z Marsu, totiž není jen strhujícím a zábavným vyprávěním. Je to poselství o podstatě dobra a zla, hovoří o samotných zdrojích lidské činorodosti a síly.
Muž z Marsu, zároveň superman i velké dítě, člověk, který se znovu učí někdy absurdním zásadám lidské civilizace, patří k velkým postavám světové literatury.
Kdo by se ubránil sympatiím k němu, dojetím nad jeho nemotorností, a obdivu k jeho laskavému srdci?
Ale ne, nejde o nějakou moralitu. Po několik století žila malá lidská komunita na Marsu mezi zdejšími inteligentními bytostmi. Tyto bytosti jsou však úplně jiné než lidé. Neznají faleš, jsou duchovnější a v mnohém mocnější. Na druhou stranu však pojídat zemřelé je součást místní kultury. Druhá kosmická výprava přiváží jednoho z pomarťanštělých lidí zpět na Zemi...
A tady začíná strhující příběh, v němž Smithovi a jeho velkolepě individualistickým přátelům jde o život. Neboť Smith, který je díky komplikovanému pozemskému právu dědicem nesmírného majetku a jediným vlastníkem Marsu, není vůbec pro byrokratickou pozemskou vládu pohodlný.
Začíná vyprávění, od něhož se nelze odtrhnout. Zároveň však v divokém a krásném toku děje vyvstávají otázky. Nesmírně vážný a upřímný Michael, který bere všechno doslova, jaksi mimochodem odhaluje stupiditu, falešnost a klamnost mnoha lidských zvyků. Ty neobstojí v konfrontaci s jinou kulturou. Marťan ukazuje lidem, v čem nejsou lidmi.
Ne náhodou se Cizinec stal kultovní knihou pro všechny, kteří se nechtějí spokojit s průměrným životem plným předsudků. Výzva, kterou Robert A. Heinlein přináší, zní: „Nebuďte otroky zvyku, používejte srdce a rozumu. Dobro není nuda." Dost však slov, velký příběh čeká. Vše ostatní řekne Michael a jeho přátelé.

Domníváte-li se, že tato kniha je tlustší a je v ní víc textu než v prvním vydání Cizince v cizí zemi, nemýlíte se. Toto vydání je originál toho, co jako první Robert A. Heinlein vymyslel a dal na papír.
Dřívější vydání obsahovalo něco přes 160 000 slov, v tomto je jich kolem 220 000. Původní kniha byla velmi odlišná od toho, co se prodávalo čtenářům science fiction v roce 1961, kdy byla vydána, nakladatel si totiž přál některá zkrácení a vypuštění pasáží, které by tehdejšímu čtenářstvu nemusely být po chuti.
Listopadové vydání Astounding Science Fiction v roce 1948 obsahovalo dopis vydavateli, ve kterém byly navrženy tituly pro příští rok. Mezi nimi byl i příběh Roberta A. Heinleina Záliv.
Po dlouhém rozhovoru Roberta s vydavatelem Johnem W. Campbellem jr. bylo rozhodnuto, že se musí dát nějaký čas k napsání příběhů s fanouškem navrženými tituly, a tím byla doba do listopadu 1949. Heinlein slíbil, že dodá krátký text k navrhovanému názvu. Většina ostatních autorů se také přidala. Toto vydání pak bylo známé jako Time Travel.
Robert A. Heinlein měl problém, co napsat k přidělenému titulu. Mezi různými nepoužitelnými nápady se zrodil příběh o lidském dítěti vychovaném mimozemskou rasou. To téma bylo příliš široké pro krátkou povídku, ale Heinlein si o něm přesto udělal poznámku. Ten večer zašel do studovny a napsal si pár nápadů, které později odložil. Pro titul Záliv pak napsal úplně jiný příběh.
Poznámky zůstaly v kartotéce několik roků, pak Robert A. Heinlein začal psát to, co se mělo stát Cizincem v cizí zemi. Příběh se však nevyvíjel, tak ho odložil. Párkrát se k rukopisu vrátil, ale nakonec ho dokončil až v roce 1960: to byla ta verze, která leží před vámi.
V roce 1960 se nakladatelé obávali vydat Cizince v cizí zemi v té formě, v jaké byl, protože na něco takového nebyli lidé zvyklí. Tak, aby zabránili případným ztrátám, požádali Roberta A. Heinleina, aby text zkrátil na 150 000 slov, to znamenalo asi o 70 000. Než byli ochotní knihu představit veřejnosti, požadovali i jiné změny.
Vyjmout z dlouhého a komplikovaného textu skoro čtvrtinu byl nemožný úkol. Ale Heinleinovi se to během několika měsíců povedlo. Konečný součet slov byl 160 087. Heinlein byl přesvědčený, že víc to zkrátit nejde, a text v této délce nakladatel přijal.
28 let zůstala kniha v této podobě.
V roce 1976 vydal Kongres nový zákon o autorských právech, podle kterého, v případě, že autor zemře, může vdova nebo vdovec autorská práva obnovit, přičemž staré smlouvy se ruší. Robert A. Heinlein zemřel v roce 1988 a v příštím roce se mohla autorská práva obnovit.
Na rozdíl od mnoha jiných autorů si Heinlein uložil strojopis originálu, toho, který nebyl pro veřejnost, v kartotéce svých archivářů v knihovně California University v Santa Cruz. Vodva Virginia Heinlein Carmelová po čase požádala o kopii rukopisu a přečetla si ho zároveň s publikovaným textem. A došla k přesvědčení, že byla chyba knihu zkrátit.
Kopii strojopisu tak dostala Heinleinova agentka Eleanor Woodová. Ta také obě verze porovnala a souhlasila se znovuvydáním. Spojila se s vydavatelem a předala mu staronový rukopis.
Nikdo si nepamatoval, že v této knize byly provedeny takové drastické změny; během let se všichni vydavatelé a úředníci nakladatelství vyměnili. Takže je tato verze dokonale překvapila.
Souhlasili, že tento text je lepší než ten zkrácený, a rozhodli se tuto verzi publikovat. Teď tedy máte v konečně možnost vychutnat si originální a nezkrácenou verzi Cizince v cizí zemi napsanou Robertem A. Heinleinem.