Comics: Stručné dějiny

Tato kniha je první publikací seznamující čtenáře v České republice s historií světového comicsu. Její autor, Milan Kruml, si vzal za cíl nelehký úkol seznámit naše čtenáře s více než stoletou historií tohoto média. Kniha proto vznikala dlouhých sedm let.
Problém comicsu u nás je způsoben už jen tím, že je chápán jako literární žánr. Toto zařazení usnadňovalo komunistickým ideologům poukazovat na chabou literární hodnotu comicsu. Snadněji tak mohli tento velmi účinný nástroj propagandy v očích veřejnosti označit za cosi opovrženíhodného, stejně jako se o to snažili se žánrem detektivním na počátku padesátých let. Ke vzkříšení detektivního žánru však došlo záhy v šedesátých letech, kdy režim pochopil jeho možné využití. Comics u nás měl ale daleko složitější pozici. Jakožto nástroj buržoazní propagandy byl vytlačen až na samotný okraj společnosti a kultury. Nepomohlo mu ani zcomicsování Třiceti případů majora Zemana Kájou Saudkem; tento comisový seriál byl v Pionýrské stezce po čtvrtém díle zastaven.
Česká republika po komunistickém puči v roce 1948 ztratila kontakt se světovým comicsem na více jak čtyřicet let. V té době existovaly pro comicsuchtivé čtenáře pouze Rychlé šípy, sporadické pokusy v Sedmičce pionýrů (nedokončená část Asterixe), Pionýrské stezce (např. Major Zeman), Mladém světě (např. Lips Tulian), zadní strana časopisu ABC a jako jediný výhradně comicsový časopis, byť pro nejmladší čtenáře, Čtyřlístek.
Tyto počiny se zároveň staly i hrobem pro české tvůrce většinou se pokoušející napodobit styl Káji Saudka, který již sám o sobě napodoboval styl Jeana-Claudea Foresta, autora Barbarelly (Saudkova Muriel jakoby jí z oka vypadla).
Přesto všechno se v našich tiskárnách (např. Svoboda) tiskly comicsy pro zahraniční vydavatele.
Mezeru v comisových vědomostech čtenářů se příliš nepokoušeli zacelit ani polistopadoví vydavatelé.
Doufáme, že vydáním těchto stručných dějin alespoň z části splatíme tento dluh čtenářům u nás.