Deoduši

Deoduši. Pod tímto tajuplným názvem se skrývají pohádkové prózy a bajky z autorova posledního tvůrčího období. Jan Werich je psal po úspěchu dodnes milovaného Fimfára, ale tentokrát nebyly příběhy určené přímo malým dětem. Snad že vznikaly v čase pro něj nelehkém. Přesto, či právě proto, dospělé pohádky potěší čtenáře všeho věku stejně jako ty fimfárovské - a návraty k nim znovu a znovu okouzlí naši duši.
Jan Werich. Je jen málo těch, kteří by neznali jeho jméno, tvář, divadelní hru, film, literární text či písničku. A mnozí si jistě vybaví i některou z Werichových pohádek. Lakomá Barka, Královna Koloběžka První, trojice veteránů Pankrác, Servác, Bimbác, Paleček či povedená rybářova žena jsou vedle mnoha dalších proslulé fimfárovské postavičky. Pohádky do knížky Fimfárum (1960) vznikly ve šťastné chvíli. Sbírka patnácti pohádkových próz a bajek Deoduši pochází převážně z let 1959 - 1973, z časů pro Wericha po mnoha stránkách složitých. Autor doslovu je výstižně nazývá báchorkami bolestnými. Ve světě pohádek však stále vítězí dobro nad zlem, láska nad nenávistí, vstřícnost nad arogancí, statečnost nad zbabělostí. Werich říkával, že pohádky jsou jako řetěz, obepínají svět a spojují lidi odevšad. Ano, pohádkové motivy jsou věčné a různě se v různých zemích opakují. (Nejen) proto slaví filmová zpracování pohádek z Fimfára takové úspěchy v zahraničí. Ovšem jen my dokonale okusíme krásu vypravěčovy češtiny, jazykovou lehkost a hravost. A nechybí ani v knížce Deoduši - stejně jako vtip a svobodomyslnost moudrého „klauna".
Werichovy pohádky jsou pro chytrý děti. A pro chytrý dospělý. Protože když jsou dospělí chytří, tak se nestydí za to, že je v nich pořád trochu dítěte.

Povídky:
- Pohádka o pohádce
- Za šťastnou lásku bas!
- O kybernetické babičce aneb Velikonoční povídka
- Lev a notes
- Žluté mužátko
- Trest
- Vejce pčchá
- Povaha
- O orlech a hovniválech
- Rumplcimprcampr
- Hrášková princezna
- Chytrá Marjána
- Moudrý Honza
- Čekanka
- Alibaba a čtyřicet loupežníků (nedokončená pohádka)