Dům o 1000 patrech / Zrcadlo, které se opožďuje
- Série:
- Století České sci-fi
- Redakce:
- Martin Šíl
V roce 1998 vydalo nakladatelství Millennium Publishing.
Parametry
| Počet stran | 576 |
|---|---|
| Rozměr | 110 x 190 mm |
| Rok vydání | 1998 |
| Vazba | brožovaná |
Druhý svazek edice Století České sci-fi.
Dům o 1000 patrech - Silně alegorický román je v poslední době často překládán - a srovnáván s díly takových autorů, jako byli Hesse a Kafka. S tvůrčí suverenitou přejímá autor rekvizity spotřební literatury, aby vytvořil atmosféru beznadějné ztráty identity v odcizeném, manipulovaném světě. Jeho hrdina je detektiv, muž pověřený konkrétním úkolem, přičemž ho více zajímá jeho vnitřní úkol, najít sebe sama. Když se konečně dopídí toho, co považoval za cíl, stane před záhadou zcela jiného řádu... V bludišti nalezneme stopy jiného velkého fantasty té doby, ruského spisovatele Zamjatana, který se v románu My zabýval obdobnými výzvami, jako Jan Weiss.
Zrcadlo, které se opožďuje - je sbírka z roku 1927, kdy Weiss vystoupil na literární scénu hned třemi vydanými svazky najednou a upozornil na sebe jako nesporný a originální talent. Také zde ho lákal zdánlivě jednoduchý, až rodokapsový děj, ovšem ponořený do šerosvitu fantastického třeštění. Experimentuje však i s jinými literárními postupy, jako v povídce Rádio - růže - ruka, kdy se v textu snaží vyvolat pocity diváka shlížejícího prudce stříhaný film. Titulní povídka je založena na vtipném, čistě scifistickém nápadu: jde o zrcadlo, doslova "zdržující" světlo, takže je schopno prozradit děje již uplynulé.
Povídky:
- Barák smrti
- Jednoročák
- Apoštol
- Bláznivý regiment
- Rádio - růže - ruka
- Zrcadlo, které se opožďuje
- Meteor strýce Žulijána
- Nosič nábytku
- Ta s těmi copánky
- Miluj svého bližního
- Slavný pes
- Muž z Marsu
- Kabinet zvláštní práce
- Bystré oko
Dům o 1000 patrech - Silně alegorický román je v poslední době často překládán - a srovnáván s díly takových autorů, jako byli Hesse a Kafka. S tvůrčí suverenitou přejímá autor rekvizity spotřební literatury, aby vytvořil atmosféru beznadějné ztráty identity v odcizeném, manipulovaném světě. Jeho hrdina je detektiv, muž pověřený konkrétním úkolem, přičemž ho více zajímá jeho vnitřní úkol, najít sebe sama. Když se konečně dopídí toho, co považoval za cíl, stane před záhadou zcela jiného řádu... V bludišti nalezneme stopy jiného velkého fantasty té doby, ruského spisovatele Zamjatana, který se v románu My zabýval obdobnými výzvami, jako Jan Weiss.
Zrcadlo, které se opožďuje - je sbírka z roku 1927, kdy Weiss vystoupil na literární scénu hned třemi vydanými svazky najednou a upozornil na sebe jako nesporný a originální talent. Také zde ho lákal zdánlivě jednoduchý, až rodokapsový děj, ovšem ponořený do šerosvitu fantastického třeštění. Experimentuje však i s jinými literárními postupy, jako v povídce Rádio - růže - ruka, kdy se v textu snaží vyvolat pocity diváka shlížejícího prudce stříhaný film. Titulní povídka je založena na vtipném, čistě scifistickém nápadu: jde o zrcadlo, doslova "zdržující" světlo, takže je schopno prozradit děje již uplynulé.
Povídky:
- Barák smrti
- Jednoročák
- Apoštol
- Bláznivý regiment
- Rádio - růže - ruka
- Zrcadlo, které se opožďuje
- Meteor strýce Žulijána
- Nosič nábytku
- Ta s těmi copánky
- Miluj svého bližního
- Slavný pes
- Muž z Marsu
- Kabinet zvláštní práce
- Bystré oko
