Hluboké rány

Izraelská ilustrátorka a komiksová kreslířka začala po studiích výtvarného umění pracovat v redakci izraelského vydání časopisu MAD. S kolegou Yirmim Pinkusem založili v roce 1995 komiksovou skupinu Actus tragicus. Když nepočítáme ceny za ilustrace dětských knih, největší úspěch Rutu Modanové přinesl její první grafický román Hluboké rány.
Je to příběh Kobyho, mladého taxikáře z Tel Avivu, kterému jistá dívka v uniformě izraelské armády oznámí, že jeho otec, se kterým se Koby kdysi rozešel ve zlém, byl možná zabit při sebevražedném bombovém útoku.
Kdybychom byli ve filmu, patrně by Koby otce hluboce miloval, partnerkou při jeho hledání by mu byla půvabná reportérka v podání některé hollywoodské hvězdy a jejich cestu by lemovaly honičky v autech a přestřelky s teroristy.
Jenomže my ve filmu nejsme, jsme v realitě (přinejmenším v realitě grafického románu), a tak Koby Franco otce upřímně nesnáší a ledaco mu vyčítá, jeho průvodkyní je nepříliš pohledná zakomplexovaná dívka z bohaté rodiny, proti níž je v permanentní vzpouře, a cestu soudobým Izraelem provázejí ukrutně civilní setkání se spoustou prapodivných, nehrdinských postav. A výsledkem pátrání není dojímavá scéna, při níž se všichni shledají a zapláčou si, ale nečekaný, trpký zvrat, který ovšem nedojme o nic méně - jen je uvěřitelnější.
Grafický román Rutu Modanové je vynikajícím představitelem moderní generace civilních, realistických a silně procítěných komiksů, které se místo hrdinství a velkých gest zabývají obyčejnými, ale o to čtenáři bližšími problémy obyčejných lidí. Podobně jako Thompsonovo dílo Pod dekou je i román Rutu Modanové dalším krokem, kterým se komiks hlasitě dožaduje svého místa po boku hodnotné literatury.