Oko času

První kniha série Odysea času.

Po celé věky byla planeta Země bedlivě sledována Prvorozenými, bytostmi bezmála stejně starými jako sám vesmír. Lidstvo však nic netuší - dokud se neodhodlají k činu. Během okamžiku je Země rozervána na kusy a znovu poskládána jako obrovitá mozaika. Zničehonic už planeta ani tvorové, kteří ji obývají, nepodléhají jediné časové přímce. Svět se promění ve skládanku svých rozličných epoch, pravěkem počínaje a rokem katastrofy 2037 konče. Nad celou planetou se tu a tam vznášejí stříbřité koule odolávající všem zbraním a odmítající veškeré pokusy o komunikaci. Jsou snad tyto dokonalé výtvory příčinou časových zlomů? Jsou to kamery, jimiž čísi nevyzpytatelné oči pozorují vše, co se na Zemi odehrává? Anebo se děje něco ještě podivnějšího a děsivějšího?
Odpověď snad půjde nalézt ve starověkém Babylonu. Odtud vycházejí rádiové signály, které zachytily hned dvě skupiny ztroskotanců katastrofy z roku 2037 - tři kosmonauté vracející se na Zem z mezinárodní vesmírné stanice a tři vojáci z mírových sborů OSN plnící úkol v Afghánistánu. Vojáci, střežící mír, naleznou spojence v jednotkách britské armády z devatenáctého století a rovněž ve vojsku Alexandra Velikého. Kosmonauté, kteří nouzově přistáli v asijských stepích, zase spojí své síly s mongolskou hordou Čingischána. Obě armády se vydají do Babylonu s odhodláním v závodě o poznání - a rovněž o moc, která se za ním skrývá - zvítězit.
Avšak skutečná moc se lidskému ovládnutí, a dost možná i lidskému chápání, vzpírá. A tak zatímco před branami Babylonu změří své síly dvě velké armády, ona jen pozoruje a vyčkává...