Převážně neškodná
- Originální název:
- Mostly Harmless
- Překlad:
- Jana Koubová
- Série:
- Stopařův průvodce galaxií (The Hitchhiker's Guide to the Galaxy)
- Redakce:
- Hana Gelnarová, Vít Mrázek, Miroslav Dorazil
V roce 2002 vydalo nakladatelství Argo.
Parametry
EAN | 9788025700389 |
---|---|
Počet stran | 180 |
Rozměr | 120 x 180 mm |
Rok vydání | 2002 |
Vazba | brožovaná |
Pátá kniha série Stopařův průvodce Galaxií.
Pátá a závěrečná část slavné trilogie, v níž Arthur Dent hledá tichou, nenápadnou planetu, kde by mohl v klidu strávit zbytek života. Jeho přání se splní - dostane se na poklidnou, mírumilovnou planetu, kde život plyne bez větších vzruchů a problémů. Její sympatičtí obyvatelé žijí na technické úrovni odpovídající zhruba pozemskému osmnáctému století, a tak se Arthur horlivě snaží přijít na to, které výdobytky své rodné civilizace by mohl novým spoluobčanům zprostředkovat. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Idylický poklid však naruší mimořádná událost: ztroskotání kosmické lodi. Dvoučlenná posádka se bohužel zachrání, takže na scéně se po delší odmlce opět ocitá, Trillian, nyní emancipovaná a značně nesnesitelná galaktická novinářka, doprovázená svou naprosto nesnesitelnou pubertální dcerou, jejíž existence je sama o sobě dosti překvapivá - ještě překvapivější je ale zjištění, kdo je jejím otcem. Neštěstí nechodí nikdy samo... a tak se ukáže, že osud Vesmíru visí na vlásku - v tomto případě na vlásku elektronickém. Takže nepropadejte panice!
Stopařův průvodce Galaxií se původně zrodil jako rozhlasový seriál. Měl obrovský úspěch, a tak vzápětí dostal literární podobu, v níž se stal bestsellerem prakticky v celém známém vesmíru, a dodnes slouží dalším generacím jako nedocenitelný zdroj informací a dobré nálady.
Vše se seběhlo asi takhle: jednoho dne se Arthur Dent, asi třicetiletý, poněkud staromódně slušný a poněkud ňoumovitý obyvatel londýnského předměstí, probudí s ošklivou kocovinou, a navíc zjistí, že má na zahradě buldozer. A co hůř - stroj se právě chystá demolovat jeho dům. Důvod? Právě tudy má totiž vést nová dálniční spojka, která má umožnit mnoha lidem, aby se mohli ještě rychleji řítit z jednoho místa na druhé. Také Arthur se řítí - z domu a v županu, odhodlán bránit svůj dům vlastním tělem. Jak si tak leží v blátě před buldozerem a diskutuje se stavebními dělníky, na scéně se zjeví jeho kamarád Ford Prefect, a s odůvodněním, že za chvíli stejně bude konec světa, se snaží Arthura odlákat do hospody, což se mu nakonec také podaří. Postupně ale vyjde najevo, že nejde o hloupý žertík. Konec světa je tu. Země totiž nešťastnou shodou okolností stojí v cestě projektu nové galaktické dálnice. Události dostanou rychlý spád. Ford totiž není nezaměstnaný herec, jak úspěšně předstíral asi tak patnáct let, ve skutečnosti pochází z Betelgeuze a umí stopovat létající talíře, což se právě teď hodí. Oba kamarádi se dostanou na palubu jednoho takového plavidla, a tak začíná jejich putování Galaxií, do jejichž tajů a zvláštností zkušený cestovatel Ford zasvěcuje užaslého Arthura (stále oděného županem). Hlavním pomocníkem v této osvětové činnosti je mu elektronická kniha - Stopařův průvodce Galaxií - rádce a společník všech, kdo touží poznat vesmír. Společně prožívají nesčetná dobrodružství, setkávají se s dalšími postavami, především s krásnou Trillian, galaktickým exprezidentem Zafodem Bílbroxem a jejich depresivním robotem Marvinem.
Stopařův průvodce je kniha nejen autoritativní, ale také závratně úspěšná, a tak nemohlo zůstat jen u jednoho svazku - z knihy se stala trilogie, která se jakýmsi fyzikálním paradoxem postupně rozrostla v pět dílů - Stopařův průvodce Galaxií, Restaurant na konci vesmíru, Život, vesmír a vůbec, Sbohem, a díky za ryby, Převážně neškodná.
Pátá a závěrečná část slavné trilogie, v níž Arthur Dent hledá tichou, nenápadnou planetu, kde by mohl v klidu strávit zbytek života. Jeho přání se splní - dostane se na poklidnou, mírumilovnou planetu, kde život plyne bez větších vzruchů a problémů. Její sympatičtí obyvatelé žijí na technické úrovni odpovídající zhruba pozemskému osmnáctému století, a tak se Arthur horlivě snaží přijít na to, které výdobytky své rodné civilizace by mohl novým spoluobčanům zprostředkovat. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Idylický poklid však naruší mimořádná událost: ztroskotání kosmické lodi. Dvoučlenná posádka se bohužel zachrání, takže na scéně se po delší odmlce opět ocitá, Trillian, nyní emancipovaná a značně nesnesitelná galaktická novinářka, doprovázená svou naprosto nesnesitelnou pubertální dcerou, jejíž existence je sama o sobě dosti překvapivá - ještě překvapivější je ale zjištění, kdo je jejím otcem. Neštěstí nechodí nikdy samo... a tak se ukáže, že osud Vesmíru visí na vlásku - v tomto případě na vlásku elektronickém. Takže nepropadejte panice!
Stopařův průvodce Galaxií se původně zrodil jako rozhlasový seriál. Měl obrovský úspěch, a tak vzápětí dostal literární podobu, v níž se stal bestsellerem prakticky v celém známém vesmíru, a dodnes slouží dalším generacím jako nedocenitelný zdroj informací a dobré nálady.
Vše se seběhlo asi takhle: jednoho dne se Arthur Dent, asi třicetiletý, poněkud staromódně slušný a poněkud ňoumovitý obyvatel londýnského předměstí, probudí s ošklivou kocovinou, a navíc zjistí, že má na zahradě buldozer. A co hůř - stroj se právě chystá demolovat jeho dům. Důvod? Právě tudy má totiž vést nová dálniční spojka, která má umožnit mnoha lidem, aby se mohli ještě rychleji řítit z jednoho místa na druhé. Také Arthur se řítí - z domu a v županu, odhodlán bránit svůj dům vlastním tělem. Jak si tak leží v blátě před buldozerem a diskutuje se stavebními dělníky, na scéně se zjeví jeho kamarád Ford Prefect, a s odůvodněním, že za chvíli stejně bude konec světa, se snaží Arthura odlákat do hospody, což se mu nakonec také podaří. Postupně ale vyjde najevo, že nejde o hloupý žertík. Konec světa je tu. Země totiž nešťastnou shodou okolností stojí v cestě projektu nové galaktické dálnice. Události dostanou rychlý spád. Ford totiž není nezaměstnaný herec, jak úspěšně předstíral asi tak patnáct let, ve skutečnosti pochází z Betelgeuze a umí stopovat létající talíře, což se právě teď hodí. Oba kamarádi se dostanou na palubu jednoho takového plavidla, a tak začíná jejich putování Galaxií, do jejichž tajů a zvláštností zkušený cestovatel Ford zasvěcuje užaslého Arthura (stále oděného županem). Hlavním pomocníkem v této osvětové činnosti je mu elektronická kniha - Stopařův průvodce Galaxií - rádce a společník všech, kdo touží poznat vesmír. Společně prožívají nesčetná dobrodružství, setkávají se s dalšími postavami, především s krásnou Trillian, galaktickým exprezidentem Zafodem Bílbroxem a jejich depresivním robotem Marvinem.
Stopařův průvodce je kniha nejen autoritativní, ale také závratně úspěšná, a tak nemohlo zůstat jen u jednoho svazku - z knihy se stala trilogie, která se jakýmsi fyzikálním paradoxem postupně rozrostla v pět dílů - Stopařův průvodce Galaxií, Restaurant na konci vesmíru, Život, vesmír a vůbec, Sbohem, a díky za ryby, Převážně neškodná.