Rajské fontány

Román Rajské fontány je příběhem o stavbě, která patří k odvěkým lidským snům. Jeho hrdina Vannevar Morgan je autorem projektu kosmického výtahu, vysněného „žebříku do nebe", který končí šestatřicet tisíc kilometrů nad rovníkem. Myšlenka výtahu je vlastně prostá: jestliže zákony nebeské mechaniky dovolují tělesu setrvat na témže místě oblohy, bude také možné spustit z tohoto bodu lano až k zemskému povrchu, a tak vytvořit jakýsi výtah umožňující dopravu ze Země do kosmického prostoru. K tomu je ovšem nutné mít vlákno s průměrem pár mikronů a mnohonásobně tenčí než pavučina, a s nekonečnou pevností. Naplnění těchto podmínek je nezbytným vkladem autorské fantazie Arthura C. Clarka, které umožňují, aby příběh vzniknul. Ale jako i v jeho jiných dílech, nejde ani tentokrát Clarkovi o samoúčelnou technickou hříčku. Slouží autorovi, aby nám před oči postavil obraz neznámého časoprostoru o rozměrech desetitisíců světelných let a aby nám odkryl půvaby neznámých světů.
Stavbu věže provází vzrušující děj, který vrcholí při havárii takřka dokončeného díla, kdy hrdina nasadí vlastní život, aby zachránil trosečníky, kteří uvízli v nedokončeném výtahu šest set kilometrů nad zemí.