Souchotě a jiná slova

Nezaměnitelné vypravěčské umění Torgny Lindgrena a exotický severský kolorit jeho silných příběhů už český čtenář zná z románů Čmeláčí med nebo Přerušený příběh. Povídkový výbor Souchotě a jiná slova představuje tohoto žijícího švédského klasika také coby fantastického fabulátora: Setkáme se například s vynálezcem Juliem, který začátkem 20. století na vlastní pěst vynalezl parní stroj, elektřinu, telefon a stroj věčnosti, či se svérázným Samuelem, který má smrtelnou hrůzu ze slova „souchotě" a moc dobře ví proč. Nebo nás autorova živelná fantazie zavede do začarované středověké vesnice Prazalanz, kam ještě nikdy nikdo netrefil, do vídeňské domácnosti skladatele Mahlera, či na pohřeb Thomase Manna, který se vinou nečekané návštěvy ze Sovětského svazu zvrhne v groteskní podívanou.
Pro Lindgrenovy povídky, historky, legendy a báchorky se často používá označení „magický realismus". Je to však magický realismus, jak ho u nás ještě nikdy nikdo nepoznal.

Povídky:
- Kázání I (Predikan I)
- Kázání II (Predikan II)
- Mérabina krása (Merabs skönhet)
- Dopis II: Pravá láska (Brev II: Den sanna kärleken)
- Rút a Signar (Rut och Signar)
- Apoštol Jakub (Aposteln Jakob)
- Dva svatí (Två helgon)
- Hráči pokeru (Pokerspelarna)
- Prazalanz (Prazalanz)
- Matka všech vynálezů (Freja och Rungner)
- Alfred Krummes (Alfred Krummes)
- Zjevení (Uppenbarelseboken)
- Das Lied von der Erde (Das Lied von der Erde)
- Pohřeb Thomase Manna (Thomas Manns begravning)
- Pestrolist (Trappan)