Vila Inkognito

Do svého osmého románu Tom Robbins plnými hrstmi nasypal vše, co od něj jeho věrný čtenář očekává, a těm, kdo se s ním prostřednictvím téhle knihy setkají poprvé, dá hned od první věty jasně na srozuměnou, s kým mají tu čest.
Robbins jako obvykle knížku zalidnil postavami tak nesourodými a bizarními, až zůstává rozum stát nad tím, jak je dokázal svést do jednoho příběhu. Setkáme se tu s Tanukim, bájným japonským tvorem, který připomíná jezevce, ze všeho nejradši má saké, ženy a tanec a umí si užívat života. Seznámíme se s famózní dobrodružkou Madame Ko, cirkusovou kráskou, která může, ale nemusí mít v žilách Tanukiho krev, v ústech má nicméně vsazeno chryzantémové semínko, a co z něj může vzejít, o tom ať se každý přesvědčí sám. Setkáme se zejména se třemi bývalými americkými vojáky, dezertéry, kteří původně během vietnamské války padli v Laosu do zajetí, a když válka skončila, rozhodli se v laoských horách setrvat i nadále. Podíváme se do vily Inkognito, svérázného požitkářsko.vzdělávacího centra, jež se světem spojuje jen tenké lano natažené přes stovky metrů hlubokou propast. Provoz zdejší vybrané kuchyně a ledniček, v nichž se bez ustání chladí šampaňské, je financován z poněkud pochybných, nicméně lidsky zcela pochopitelných zdrojů.
A ještě tu jsou provazochodci, agenti CIA, thajské prostitutky studující srovnávací literaturu a dáma v nejlepších letech, kterou sexuálně vzrušují klauni.
Kola příběhu se zdánlivě začínají roztáčet ve chvíli, kdy je jeden z bývalých vojáků zatčen na letišti v převlečení za francouzského kněze a s několika kilogramy heroinu přilepenými pod sutanou. Ve skutečnosti však všechno začalo mnohem, mnohem dřív...